Tag: zážitky s doktory

March 3, 2014 Jak jsem si užívala 9 Comments

9 důvodů, proč je dobré být nemocná

  1. Dospíte veškerý spánkové deficit, který před sebou hrnete už od Silvestra.
  2. Týden se nemusíte starat o žádné domácí práce. Naštěstí nemáte tolik sil, abyste se zabývali tím, že na vás stejně budou čekat. A v ještě větším množství.
  3. Zkouknete všechny díly vašich oblíbených seriálů. Má to jen jednu nevýhodu – Zkouknete všechny díly vašich oblíbených seriálů.
  4. Díky neustálému kašlání si vypracujete fakt dobré břišní svaly.
  5. Seznámíte se se spoustou nových lidí – hlavně, když se narychlo budete snažit sehnat volného praktického lékaře, který by vám před víkendem předepsal antibiotika.
  6. Prokážete si, že vydržíte týden bez kofeinu, alkoholu, nikotinu či jiných návykových látek. A ne, není podvádění, že většinu té doby se oddáváte sladkému spánku.
  7. Zhubnete jedno až dvě kila. A s trochou štěstí je naberete zpátky až po té party, na kterou se brzy chystáte.
  8. Za ty dvě a půl hodiny, co tvrdnete v čekárně, si zvládnete promyslet spoustu věcí. Jak vám je hrozně horko, jak vás nesnesitelně škrábe v krku, jaké lepší procesy byste zavedli do příjmu pacientů, jakou máte zimnici, že ten zázvor by eventuálně taky zabral…
  9. Využijete ÚPLNĚ všechny kusy vaší příborové sady. Koneckonců lopatkou na dort tu lučinu také namažete.
Také si tak užíváte, když jste natolik unavení, že nemůžete vylézt z postele?
October 17, 2013 K zamyšlení 4 Comments

Budu se s tím muset smířit. Nebo ne?

Když jsem před pěti lety seděla v zubařském křesle, z očí se mi valily slzy a zubařka mi přes hlasité, vysoké vrčení vrtačky vysvětlovala, že ta znecitlivující injekce prostě musela zabrat a že tu šílenou bolest jsem si jen ze strachu vsugerovala, říkala jsem si, že to tak hold je a budu se s tím muset smířit.
To samé jsem si jako mantru opakovala, když mi při jiné návštěvě při usilovném vrtání málem vysadila čelist z pantu a pak se přes průhledný štít dotčeně ohrazovala, že to je hloupost a takhle to nefunguje. Co se dá dělat. Zubař je zubař.
Po těchto dvou libových zážitcích jsem pokušení jít na preventivní prohlídku úspěšně odolávala několik let. Teprve nedávno jsem se roztřeseným hlasem objednala k nové zubařce tady v Praze.
A když jsem přišla do ordinace, připadala jsem si jako Alenka v říši divů.
Po mém příchodu zubařka vstala, podala mi ruku a představila se.
Pečlivě mi vysvětlila, co bude v puse vytvářet.
Při dávání umrtvovací injekce se omlouvala za to, že to je nepříjemné.
Pak se pravidelně ptala, jestli mě někde něco nebolí a nepotřebuji si odpočinout.
A já nemohla přestat myslet na to, co všechno jsem už v životě akceptovala jako nevyhnutelné zlo, i když to tak vlastně vůbec nemuselo být.

.

Scroll to top