Víš, co bych si přála?
Abychom se spolu schovali pod deku
a představovali si,
že je to plášť utkaný z první podzimní mlhy.
Spolu s tím,
jak bychom usrkávali zlatavý čaj,
by mizela sluneční záře zkracujících se dnů.
Snášely by se na nás vzpomínky uplynulého léta
ve stejném tanci,
jako padá listí že stromů.
Pak bys mě objal
a já bych věděla, že je to napořád,
ne jen na jedno roční období.