Sice je už půlka tohohle roku za námi, ale rozhodla jsem se přidat si nové předsevzetí. Ne jen na tenhle rok, ale doufejme, že už na pořád. Jaké?
Musím s sebou všude nosit foťák!
Zákon schválnosti funguje naprosto spolehlivě, takže přesně ve chvílích, kdy jsem u sebe měla maximálně tak foťák z mobilu, potkávala jsem ty nejkrásnější fotky. Za poslední tři měsíce jsem svoje portfolio mohla mít krásnější například o:
- ponurou atmosféru kolem třeboňského rybníku utápějícího se v ranní mlze, kdy celou tu pošmournost ještě podtrhovala rozeklaná, holá vrba kroutící se na ostrůvku uprostřed vody,
- přesně ten bílý plaňkový plot, který si představujete, když sníte o svém ideálním domově, ozdobený oprýskanými plecháčky všech barev, velikostí a vzorů,
- čerstvě se zelenající údolí v severních Čechách, na kterém se v poklidu pasou krávy a slunce začíná pročesávat opar, který se nad pastvinami takhle po ránu dělává,
- lužnické meandry, mezi kterými se líně valí voda a proplétá se mezi stromy sklánějícími se nad řekou a pomaličku se probouzejícími a košatějícími po zimě.
Takže Jarko, foťák měj stále u sebe! A když budeš zrovna líná a bude se ti to chtít flákat, přibal ho aspoň, když někam vyrazíš ve zlaté hodince. Ať si zase neškubeš vlasy.