Co jsem se naučila v … dubnu

  • Při běhu se můžete cítit jako postava ze seriálu.Ta, kterou
    zavraždí někde v roští, aby hlavní hrdinové měli co vyšetřovat.
  • Když už si budete myslet, že život nemůže být o moc jednodušší, Zewa vymyslí splachovací ruličky od toaletního papíru. Ten pocit, kdy ji prostě lupnete do mísy, je k nezaplacení!
  • Google mě opravdu zná – při navigování mi vždycky přidá deseti minutovou rezervu na bloudění.
  • Když budete sousedům otevírat s šedou jílovou maskou na obličej, budou se vás trochu bát.
  • Důvody k tomu mít ráda své poprsí jsou různé. Kamarádka to má třeba takhle: “Já mám svoje prsa ráda… Zakrývají mi břicho.”
  • Když vám při pečení někdo řekne: “No jasně, klidně to tam narvi všechno,” většinou to myslí ironicky. ( Pamatujte si to, když k pusinkám dosypáváte přes půl kila cukru. Zabráníte tomu, aby vám z nich vznikl karamel.)

Co jsem se naučila v … březnu

  • Že jsem celý život držela diety špatně. Kamarádka: “Začala jsem jíst zdravě, takže jsem si k večeři nedala bůček, ale jen lehkou kachnu.”
  • Že modřiny se můžou dělat i z toho, jak neustále vrážíte do vzduchu. Jinak si to prostě neumím vysvětlit.
  • Čas, kdy se muži rozhodnou ostříhat si vlasy, je ten, kdy už je mají moc nadýchané. Tedy alespoň podle mého přítele.
  • Jaro bez řezaných květin je jako hospoda bez řezaného piva.
  • Psací proces je komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát: Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Napíšu tři
    řádky -> Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Smažu,co jsem předtím
    napsala. Repete.
  • Když jeden den v měsíci po ránu dojde káva, jsem ještě schopná to akceptovat. Když se to ale stane dvakrát…

Co za úžasná, život měnící moudra jste se v březnu naučili vy?

Co jsem se naučila v … únoru

  • Když se chce člověk vyléčit z angíny, musí nosit podprsenku. Mamka: “A musíš mít teplo na prsa!”
    Já: “Neboj, podprsenku nosím.”Mamka: “Vychovala jsem tě dobře.”
  • Že zvolit oblečení, které bude skrývat vaše nedostatky, je snazší než se na první pohled zdá. Kamarádka v tom má jasno: “Tak jsem si na ten ples vzala šaty s takovým výstřihem, aby mi nikdo nekoukal na špeky na břiše.”
  • Pokud by existovala soutěž “Najdi nejprotivnějšího praktického lékaře”, vyhrála bych na plné čáře.
  • Bydlet na okraji Prahy má jednu nespornou výhodu: v metru přečtete opravdu hodně knížek.
  • K novému internetbankingu od mBank by měli začít dávat školení. Strávit
    patnáct minut hledáním předdefinovaných příjemců moc efektivní není.
  • Z tvrdého světla v kabinkách by měla celulitidu i lahev od vína.
  • Mé mladší já vědělo, co dělá, když pro jistotu pilo bílé víno. Na rozdíl
    od červeného nedělá fleky na nových košilích, kabelkách a zdech kaváren.

Co jste se v únoru naučili vy?

Co jsem se naučila v … lednu

I tento měsíc jsem se naučila spoustu důležitých životních lekcí, o které se s vámi prostě MUSÍM podělit:

  • Pečlivě opakovaný  výzkum prokázal, že s červeným vínem je žehlení vcelku snesitelná kratochvíle.
  • Že mé mladší já vědělo, co dělá, když pro jistotu pilo bílé víno. Na rozdíl od červeného nedělá fleky na nových košilích a zdech kaváren.
  • Než začnete panikařit, že se vám rozbil zámek a nedostanete domů, je dobré zkontrolovat, že jste z výtahu vylezli ve správném patře.
  • Pokud si pamatujete doby, kdy první sníh byl už na Mikuláše, jste vááážně staří.
  • Článek “20 pokojových rostlin, které není tak snadné zabít,” psal někdo vysloveně pro mě.
  • Že dostávat staré dobré dopisy je ještě lepší, než lovit ze schránky pohledy.
  • Že trafikant je buď patologický lhář nebo se mě snaží sbalit, protože vždy, když tam přijdu, dopisní známky budou mít až za dvě hodiny.
  • Pít v lednu v tričku kávu na balkoně se nepoštěstí moc často.
  • Neviditelná výstava je příjemný zážitek, ale popálit a pořezat se, když doma poslepu připravujete oběd, je o dost intenzivnější.
  • Že se můžete cítit vcelku trapně, když chcete jít po dvou měsících konečně žehlit a nemůžete si vzpomenout, kde máte uklizenou žehličku.

Co jste se v lednu naučili vy?

Co jsem se naučila v … prosinci

  1. Že letošní Vánoce bych mohla shrnout ve třech slovech: víno, šampaňské, slivovice. Na shrnutí Silvestra bych jich potřebovala poněkud víc.
  2. Že velká část rodičů ze svých dětí tajně touží vychovat epileptiky. Jak jinak byste si vysvětlili ta bláznivě blikající světýlka za okny?
  3. Že příští Vánoce nesmím kupovat jídlo jako dárky. Je zvýšené riziko, že ho sním, než ho stihnu někomu věnovat.
  4. Že když nejedu vlakem, abych přijela včas, zasekne se před Invalidovnou metro a málem nestihnu autobus. Ten se pak ale cestou stejně rozbije, takže je to úplně jedno.
  5. Že je možné zabloudit na Václaváku. S GPS. Dvakrát.
  6. Že nejlepší část pečení vánočního cukroví je ta, kdy uždibujete těsto.
  7. Že zaručený recept na navození vánoční nálady je snídat každý den už od patnáctého prosince vánoční cukroví.
  8. Že se na to musí přes postel: Já na prodavače v Ikea : “Jak se dostanu ke stolům?” On: “Slečno, to musíte přes postel. Jinak se nikam nedostanete.”

Co za život měnící a oči otevírající záležitosti jste se v prosinci naučili vy?

Co jsem se na naučila v … Polsku

  1. Že může být docela praktické znát dopředu AKTUÁLNÍ kurz zlotý/koruna.Nebudete se pak doma děsit, kolik jste utratili.
  2. Že nejchladnější den celé zimy (s tím nejstudenějším větrem!) je vždycky právě v ten den, kdy potřebujete být dlouho venku.
  3. Mráz (s tím nejstudenějším větrem!) způsobí, že budete litovat, že se adventní trhy nekonají už na podzim. Na rozdíl od zběsilé výzdoby v supermarketech byste tohle určitě ocenili.
  4. Že může být taková kosa, že se vám vůbec nebude chtít fotit.
  5. Že řešit v šest ráno, proč nejste na seznamu cestujících ani v jednom autobuse, dokáže člověka docela probrat.
  6. Že je trochu znepokojující, když řidič zastaví na první polské pumpě, a na půl hodiny zmizí se slovy, že se vrací do Čech.
  7. Že Poláci do vás na ulici raději vrazí, než aby vás poprosili, jestli byste uhnuli.
  8. Že i přesto, jak je polština podobný jazyk, je pořád jednodušší domlouvat se angličtinou.
  9. Že pirožky jsou vynikající. A karamely Krowky jakbysmet.
  10. Že průvodkyně může mít tak dobře vyvinuté organizační schopnosti, že s první půlkou skupiny si domluví jiný čas odjezdu než s druhou.
  11. Že tam prodávají mnohem víc druhů Fanty než u nás.

A jako bonus několik mouder o Wroclawi, které jsem se dozvěděla od naší úžasné průvodkyně:

  • Za totality se v Polsku nechaly koupit sakra lepší kočárky než v Čechách.
  • Trpaslíkům se říká šotci a jsou malého vzrůstu. Vážně!
  • Že ve Wroclawi jsou úžasné kostely, protože je v nich vždycky teplo.
  • Že v Hradci Králové je hodně mostů.
  • Na jednom zámku v Čechách medvědovi zemřela jeho medvědice. Je z toho smutný a kvůli tomu je smutná naše průvodkyně.
  • Ale aspoň tam tomu medvědovi zasadili strom, aby se přes svou ztrátu nějak přenesl.

Co jste se od zájezdových průvodců dozvěděli vy?

Co jsem se naučila v … listopadu

  • To, že jíte k obědu čokoládu, neznamená, že jste líní jít na nákup, ale že si užíváte života!
  • Kašmírový svetr v sobě má sice jen 5% kašmíru a šunková pizza 0,5% šunky. Ale obchodníci aspoň díky tomu mají 100%ní zisky.
  • Když zdravotní sestra řekne: “Za minutku jsem u Vás,” znamená to, že v čekárně ztvrdnete tři čtvrtě hodiny.
  • Na opravení odpadní trubky od záchodu je třeba šest lidí. Pět se přijde podívat, než to jeden konečně opraví.
  • Není od věci nosit do bazénu vaše brýle. Nestane se, že si spletete, s kým flirtujete.
  • Po hlášce: “A víš, z čeho se dělají vajíčka?”, na jídlo z Mc Donalds přejde chuť.
  • WiFi v Pendolinu funguje jen, když je signál. Což znamená, když stojíte na nádraží v Praze. Praktické.

Co jste se naučili vy?

Co jsem se naučila v říjnu

Měsíc uplynul jako voda a já jsem zase o moudřejší o spoustu veledůležitých, život zachraňujících poznatků. No řekněte, věděli jste, že:

  1. Když pijete víno se jménem Fat Bastard, je úplně jedno, jak bude chutnat. Cool název zachrání i to, kdyby z něj prskala síra.
  2. Jestli mě někdy přestane bavit focení, otevřu si vlastní kuskusárnu. Ještě jsem neochutnala žádný recept, ve kterém by mi nechutnal.
  3. S nástupem podzimu začne existovat jen a pouze černá barva oblečení.
  4. Hrát Český film je záruka toho, jak si pošlapat sebevědomí.
  5. První věc, kterou se musíte naučit při práci s Photoshopem, je: Ukládat,
    ukládat, ukládat! Padá v těch nejnevhodnějších chvílích. Otestováno.
  6. Je pravda, že při běhání si pročistíte hlavu. Všechny mozkové buňky totiž bude zaměstnávat akutní nedostatek kyslíku.

Co jsem se naučila v srpnu a taky září – dvojitá dávka moudrosti!

  1. Že po barvení vlasů to v koupelně vždycky vypadá, jako kdyby tam došlo k brutální vraždě a ne pouze k nevinnému zkrášlování.
  2. Že když půjdete do optiky s prsty a brýlemi naprosto zapatlanými od vteřinového lepidla, bude to docela ponižující zážitek.
  3. Že neexistuje moc lepších způsobů, jak začít den, než s hysterickým bušením na dveře sousedkou, které vytápíme být.
  4. Že i od zubařky můžete slyšet něco, co nečekáte: “Dám vám tohle. To je fakt dobrý matroš.”
  5. Že trpělivost má své hranice. Průměrný spolujezdec například vydrží nekomentovat to, že jste stále nepředjeli toho cyklistu před vámi, méně než dvacet minut.
Srpen byl také velice poučný. Naučila jsem se:
  1. Že fučí-li vichr, je vhodné při věšení prádla používat kolíky. Nebudete pak muset oblečení hledat po širém okolí.
  2. Že ten pocit, kdy lovíte něco barevného ze schránky a zjistíte, že to nejsou otravné letáky ale pohled, je prostě skvělý!
  3. Že sobotní snídaně v posteli jsou jedním z mnoha důvodů, proč se nikdy nesmí zrušit víkendy!
  4. Že přísloví: “S chutí do toho a půl je hotovo,” při cvičení rozhodně neplatí. Jinak bych to s úsměvem mohla po třiceti minutách zabalit.
  5. Že stejně neadekvátně jako já v pneuservisu se musí cítit snad už jen chlapi na gynekologii.
  6. Že jeden den píchnout pneumatiku a druhý nabourat v autobuse vyžaduje zvláštní dávku štěstí.
  7. Že kytky můžou zvadnout proto, že je moc zaléváte.
  8. Že britští seriálové hrdinové umírají jinak než američtí. Nemají poslední slova, nejde je na poslední chvíli zázračně zachránit a při jejich odchodu na onen svět nehraje patetická hudba.

Co jsem se naučila v červenci

  • Že nejedete – li vlakem kvůli výlukám, budete 30 minut čekat v autobuse na dálnici bez zjevného důvodu.
  • Že vesmír se udržuje ve zvláštní rovnováze: ztratím objektiv, abych v ten samý den našla rok pohřešovaný termo hrnek.
  • Že britští seriálové hrdinové umírají jinak než američtí. Nemají sentimenátlní poslední slova a nejde je na poslední chvíli zázračně zachránit. A taky většinou při jejich odchodu na onen svět nehraje patetická hudba.
  • Že když se nastříkáte tepelentem, rozhodně to neznamená, že po vás komáři nepůjdou. Akorát jich budete stíhat většinu odhánět zběsilým mácháním rukou.
  • Že když jdete vařit hladoví, není moudré si přitom vše fotit. Recept, který máte běžně připravený za deset minut, vám zabere hodinu. Žaludek vás nebude mít rád.
  • Že sotva si ze svazku sundáte klíč od dveří, které stačí otevírat zatlačením na ně, druhý den hned zámek opraví, abyste se nedostali domů.
  • Že lýtka si neopálíte, ani když je máte celý týden vystrčené z lodi. Akorát si vysloužíte pověst mizerného háčka.
Scroll to top