- Ví, jak udělat neodolatelné nabídky. Proč si kupovat jednu dopisní známku za 10 bahtů, když můžete mít dvě za třicet?
- Pokud během dovolené sníte víc prášků než doma za celý rok, možná nejte úplně stavění pro tropy.
- To, že existují mastičky, po nichž mizí opálení, neznámená, že vám to jako dalmatinovi bude slušet.
- Je možné žít jen na tropickém ovoci.
- Jaká je ideální oprava, když vám nefunguje termostat u klimatizace a v pokoji je pořád zima? Vypnout klimatizaci!
- Když červené víno stojí třikrát víc než v Čechách, dostanete skvělou příležitost, jak detoxikovat svůj organismus.
- Kdo má větší auto, má většinou přednost. Kdo má skútr a odvahu, má přednost vždycky.
Co jsem se naučila při zařizování nového ateliéru
Když se sejdu v jedné místnosti s kladivem a šroubovákem, vždycky je
to velice poučná záležitost. Při zařizování tohoto ateliéru jsem se
naučila například tyto věci:
to velice poučná záležitost. Při zařizování tohoto ateliéru jsem se
naučila například tyto věci:
- Když chcete sestavovat nábytek, je dobré vzít si s sebou alespoň
nějaké nářadí. Nebudete pak muset hřebíky zatloukat držáky pozadí. - Existuje zhruba milion typů garnýží. Garantuji, že v každém novém
prostoru bude takový typ, na nějž jste ještě nekupovali jezdce. - I přesto, že budete krok za krokem následovat návod, je možné postavit skříň zrcadlově obráceně.
- Když postavíte skříň zrcadlově obráceně, nemusí se vám do ní vejít
poličky a je šance, že ji budete muset úplně celou rozebrat. (Ano, i
vytahat hřebíky, které jste tak poctivě zatloukli držákem pozadí.) - Pokud si vše chcete udělat sami, záhy zjistíte, že aku šroubovák má o
něco komplikovanější ovládání než: “Drahý, mohl bys to prosím
zašroubovat?”
Jaké jsou vaše zkušenosti se sestavováním nábytku?
Co jsem se naučila v Českém Švýcarsku
- Opravdu není vhodné brát si nevyšlápnuté boty.
- Už jsem se to sice jednou načila v Polsku, ale zásoby alkoholu na celý víkend zákonitě celý víkend nevydrží.
- Pokud by něco mělo mít označení turistická dálnice, měla by to být rozhodně trasa mezi Pravčickou bránou a Mezní loukou. Nepřetržitý zástup německy, anglicky, francouzsky, rusky a občas i česky švitořících turistů mi připomínal spíš Karlovo náměstí než národní park.
- Jít uprostřed noci hledat seník, který stál na louce za chalupou před patnácti lety, by mohla být docela příjemná procházka. Před patnácti lety. Ne v době, kdy je louka rozdělena na soukromé zahrady.
- Řidičský paradox: Řidiči jsou největší alkoholici a abstinenti většinou nemají řidičák. Značně to komplikuje rána, kdy někam potřebujete jet autem.
- Když máte neodbytnou touhu výše zmiňovaný seník najít, může se stát, že budete nuceni přeskakovat rybníky, přelézat ploty a za hlasitého vrzání nasazovat sousedovu branku, kterou jste omylem vysadily z pantů. (Samozřejmě čistě teoreticky!)
- Není od věci si zkontrolovat, jestli odpočinková nedělní trasa vhodná pro rodiny s dětmi, není určená pro rodiny kamzíků. Nevím, jak jinak si vysvětlit několika kilometrové příkré stoupání po úzkých, nerovných cestičkách.
Byli jste v Českém Švýcarsku? Líbilo se vám tam?
Co jsem se naučila v září
- Někteří lidé jsou plni překvapení: “Ona se prý zamilovala!” “Do svého přítele?”
- Neptejte se jak, ale při holení podpaží je možné pořezat se na stehně.
- Je horší říct silnější ženě, že je těhotná, i když není, nebo nepoznat, že je v osmém měsíci?
- Různí lidé mají různé priority: “No, já chodím do práce jen na odpolední. Dopoledne se rozbalují balíky a to mi ničí nehty.”
- Vadí-li vám, že vám po cestě před chalupou neustále jezdí lyžaři, vyřešte to jako jeden známý a každé ráno to tam pravidelně kropte. Ono je to naučí.
- Začnete-li před spaním vážně uvažovat o tom, že se nebudete odličovat, abyste ráno ušetřily trochu času, je to jasné znamení toho, že potřebujete dovolenou.
- Nezapomínejte, že různí lidé mají různé hodnoty. V tramvaji: “Pane, pojďte si sednout.” “Nene, já si sednu až v hospodě. Tam se sedí líp.”
Co jsem se naučila v červenci
- Když se vaše nejoblíbenější kavárna jmenuje Bar, ještě to nutně neznamená, že jste alkoholik.
- Jak být rasově nekorektní ve dvou větách: Servírka: “Máte rezervaci?” Kamarádka: “Copak jsme nějaký indiáni?”
- Když vám všichni okolo tvrdí, že ta plastová lžíce se nad ohněm roztaví, vyplatí se je poslouchat. Fazole s PVC nejsou gastronomický zážitek, který bych chtěla ještě někdy opakovat.
- Kamarádka: “To já ten svůj kávovník ani nezalévám a pořád žije.” Její přítel: “Doufám, že víš, že je UMĚLÝ?”
- Konec dohadů s partnerem, jestli nechává na záchodě zvednuté prkýnko. Kupte takové, které se bude samo sklápět. (To, že se sklápí opravdu pořád, už není vaše starost.)
- V Tescu mají poněkud zvrácený smysl pro humor, když ve čtyřiceti stupňových vedrech prodávají pistole na vrhání sněhových koulí.
Co jsem se naučila v červnu
- Když usnete s desinfekčním mýdlem natřeným na kůži, trochu ji to poleptá. A mít puchýře na uších není nic moc.
- Výhoda bokových silonek je v tom… Ne, fakt mě nic nenapadá.
- Někteří lidé mají prostě na všechno odpověď. Já: “Co ty víš, co pro tebe vesmír chystá.” Kamarádka: “Vím. Meteorit.”
- Utíkání před problémy není dostačující forma kardio cvičení.
- Různí lidé mají různý přístup k humoru. Kamarád: “Moc rád tě rozesmívám. Ale ne vždy se mi to povede mým důvtipem, tak ze sebe musím dělat debila.”
- Křesťanská terminologie dává některým lidem zabrat. Jak jinak by mohli říct, že při obřadech tam běhá pikolík s kadidlem?
- Mít vytržený kabel u sluchátek může mít i svoje výhody. Nestane se například, že by vám někdo vykradl kabelku, protože při sebemenším pohybu kabelů to levé přestane hrát.
- A hlavně – kolik piv se vejde do lednice, tolik jich tam je.
Co jsem se naučila v Irsku – 2. část
- Máte-li na některý den naplánovaný celodenní pobyt v přírodě, zaručeně bude pršet.
- Když už si na déšť zvyknete a začnete si říkat, že to není tak hrozné, padne mlha.
- Dávejte si pozor na své psy. Jestliže budou plašit ovce, Irové je zastřelí. Aspoň podle výhružných cedulí u každé pastviny.
- Irové
své pivo berou opravdu vážně. Když v minulosti král nemohl napojit
chmelovým zárakem svůj dvůr, ztratil nárok na svůj titul. - Dvojpeřina
může první noc vypadat velice romanticky. Po sedmé noci, kdy vám
neustále táhne na záda a ramena, začnete podezřívat, že jsou
sponzorované rozvodovými právníky. - Některé dny prší tak vytrvale, že vám začnou promokat i pláštěnky.
- Některé
B&B jsou tak kreativní, že WC a sprchový kout zvládnou našťouchat
na 1m2. Je to těsné? Ano. Ale kdy jindy si při čůrání můžete sprchovat
nohy?
Co jsem se naučila v Irsku – 1. část
- Projít pasovými kontrolami na dvou různých terminálech by mohlo být i zajímavé. Ne v případě, že vám letadlo odlétá za patnáct minut a před vámi je fronta jak na Padesát odstínů šedi.
- Když je hotel v centru Dublinu fakt hodně levný, je to podezřelé. Jedním z důvodů nízké ceny může být diskotéka vyřvávající hned pod okny do čtyř do rána.
- Povede-li se vám při monotónním popu usnout, vězte, že několikrát za noc spuštěný požární alarm vás spát nenechá.
- Je-li státní svátek, nejezdí dublinská MHD. Vůbec. Což může trochu zkomplikovat vyzvedávání auta na opačném konci města.
- Stěny největšího dublinského hradu jsou sytě barevné. Asi jako zateplené paneláky.
- Budete-li spát v povlečení pošitém flitry, budete si připadat jako na diskotéce. Což po zkušenostech z Dublinu nemusí být zrovna příjemné.
- Dvoukřídlé prosklené dveře vypadají luxusně. Pokud tedy nevedou na záchod. Ale co, soukromí je stejně přeceňované.
Co jsem se naučila o Silvestru
- Když ve tři ráno nemůžete vylézt kopec plný sněhu, protože vám kloužou boty, všichni vás hned budou podezírat, že jste hrozně opilí.
- Nasednout po tmě (ne kvůli alkoholu!) na lopatu a sjet kopec, je docela náročné.
- Je moudré zkontrolovat kabát, v němž jste bobovali, předtím, než jdete mezi lidmi. Včas si všimnete, že máte celý zadek od hlíny, a kolem knoflíků namotané trsy trávy.
- Když se někdo opije a usne už v jedenáct (!), vždycky za to může ta hromada cukroví, kterou snědl, a ne půl lahve whisky, jíž do sebe naklopil během předcházející hodiny.
- Když se ze Silvestra vrátím s víc lahvemi alkoholu,než s kolika jsem
odjížděla, není úplně jasné, jestli je to důvod k radosti, nebo začínám stárnout. - Ryby neumí jíst Kung-Pao.
Co za přelomové poznatky jste získali vy během vašich umírněných, sofistikovaných oslav příchodu nového roku?
Co jsem se naučila v Mnichově
- Pokud ještě nemáte společnou fotku s Haribo medvídkem v nadživotní velikosti, nemáme se spolu o čem dál bavit!
- Nic nevystihne tak dobře pocit absolutní a nepřekonatelné zbytečnosti, jako jít házet perly na hrách.
- Přemýšlíte o nějaké městské sportovní aktivitě? Zapomeňte na nudné běhání, pétanque nebo posilovací prolézačky. V Mnichově můžete natáhnout neoprén a v jedenáct v noci jít surfovat kousek pod náměstí.
- Je-li to pro vás málo adrenalinové, jděte se v noci projít do jednoho z mnoha parků. Budete si připadat jak v hororu, protože jsou absolutně neosvětlené.
- Jestliže minete hned na začátku výpravy odbočku na hlavní náměstí, tím, že tvrdošíjně budete v cestě pokračovat další dva kilometry, se k němu rozhodně nepřiblížíte.
- Jezdit na tobogánech s horečkami je neopakovatelný zážitek. Aspoň doufám!
- Cyklostezka je posvátná záležitost. Stačí, aby do ní chodec zasahoval třeba jen tkaničkou od bot a už se bortí celá doprava a cyklisti se můžou uzvonit. Ordnung prostě musí být.
- Koupit nesmažené jídlo v McDonalds je nemožné. Teda pokud nejste ochotní žvýkat celulózu z ubrousků.
- Bydlet v hotelu, který je hned u letiště, vám přivodí cestovní horečku. Budete ochotní jet kamkoli jinam, abyste se v klidu vyspali.