.
.
Že profíci mají nakoupené všechny vánoční dárky už v listopadu. Ale vy se prý nemáte stresovat tím, že nemáte ani mlhavou představu, co kom koupit. Na všechno budete mít čas v půlce prosince (hahaha).
3. A parfém.
4. Budete utrácet jen za to, co OPRAVDU potřebujete (= pečivo a
nějakou zeleninu … a tu krásně cihlově červenou sukni), protože musíte
vydržet s tím málem hotovosti, co vám zbylo v peněžence.
5. Popovídáte si se spoustou nových lidí – například s ochotným pánem
na technické podpoře bankomatu a ne až tak ochotnou Slovenkou na
zákaznické lince mBanky.
6. Dokonale se seznámíte s okolím bankomatu – se všemi šterbinami, tlačítky a dokonce i odpadkovým košem poblíž.
7. Otřese se váš dlouho testovaný skeptický pohled na lidi, když ten,
kdo vaši kartu najde, ji zablokuje nikoli tím, že se bude snažit
prolomit váš PIN, ale nechá ji zablokovat v bance!
Že hořká čokoláda s malinami je jako nebe na jazyku.
Že ovládat dovednost “příčné parkování” musí být docela užitečná záležitost. Člověk pak autem nemusí parkovat dál, než by mu normálně zastavila městská.
Že počítače jsou pěkně pomstychtivá zařízení. Jen, co se ten můj dozvěděl, že ho chci vyměnit za svižnějšího jedince, zpomalil se natolik, že na něm nebylo téměř možné pracovat.
Že v Maximu a podobných časopisech by modelkám na fotkách vůbec nemuseli tisknout hlavy. Do obličeje jim stejně nikdo nekouká.
Že když chcete jít do posilovny, je dobré vzít si s sebou i boty.Na boso na pásu budete chodit špatně a nechat si od slečny na recepci vracet peníze může být zdrojem všeobecného pobavení.
Že na hezké vlasy bez roztřepených konečků stačí jen kokosový olej a biosil.
Že je nejvyšší čas naučit se pořádně řídit! Do dneška nechápu, jak jsem zvládla vyjet z parkoviště na náměstí, kde mezi auty byly tak maximálně pěti centimetrové mezery, a při couvání jsem měla manévrovací prostor možná tak metr, než vrazím do železného sloupku naproti.
Že nemá smysl stresovat se tím, co člověk neovlivní. Tuhle hezkou poučku jsem věděla už docela dlouho, ale terpve v září se mi ji povedlo převést i do praxe.
Že zákon schválnosti funguje neomylně. Jak jinak si vysvětlit, že spadnu na schodech tramvaje těsně po masáží nohou, a nemůžu pak pořádně chodit?
Že není dobré kupovat si o číslo menší boty. Ani když jsou v neodolatelné slevě a krásně třešňově červené barvě. Stejně je nosit nebudete, protože nohy si celou dobu budou připadat jako ve svěráku.