Co jsem se naučila v Polsku 2

  1. Dopravní předpisy jsou chápány jako jen velice velice volná doporučení.
  2. Jestliže vás v jedenáct v noci navigace při lovu alkoholu dovede do čínské čtvrti, kde na rozích ulic hlídají potetovaní Číňané, je to důvod k lehkému znepokojení.
  3. Přejezd po neopravenych úsecích D1čky zní dost podobně jako minimal techno. A taky se v tom rytmu nemůžete přestat hýbat.
  4. Týdenní zásoba alkoholu NIKDY nevydrží celý týden. Přiznejte si to za včasu. (a vyhnete se bodu č.2)
  5. Budete-li pít vodku s majitelkou hostelu pozdě do noci, může to vzbudit žárlivost u jejího přítele, který jí nebude chtít pustit zpátky domů. Může  pak hrozit, že bude muset přespávat u vás v pokoji.
  6. Udělejte si dopředu pořádný průzkum památek, které máte navštívit, aby se vám nestalo, že minete slavnou katedrálu, protože vám přijde moc malá.
  7. Na 2500 km dlouhé cestě je možné nezabloudit. Tedy až na jedinou výjimku: když se snažíte dostat z parkoviště.
  8. Potřebujete-li natankovat, vždy zaručeně narazíte na tu nejdražší pumpu v okruhu padesáti kilometrů.
  9. V Polsku nesmíte pít alkohol na veřejnosti! Ještě, že policisté jsou natolik tolerantní, že jim stačí, když zahuhláte, že jste z Čech, oni chápavě přikývnou a s napomenutím vás nechají odejít.

Co za zásadní věci jste se na letních dovolených naučili vy? 

Řasová

Byl to sotva postřehnutelný moment. Krátký jako pohyb řasami při mrknutí, máchnutí křídel, úsměv na tváři, než se stihneš schovat za naučenou dospěláckou masku. Mezi mraky sem tam problesklo polední slunce a v korunách stromů opatrně ševelil vánek začínajícího podzimu.
Přes ulici se k ní zatoulala vůně hospody. Ale ne té, kde vaří jen z vybraných farmářských surovin. Byla to vůně nekvalitního eidamu, maggi a čerstvě zalitého turka, prokládaná dutým cinkáním hliníkových příborů. Všiml sis, že talíře znějí jinak, když je pokládáš na látkový a umělohmotný ubrus? A že plastové karafiáty zežloutnou z kouře cigaret?
V ten jediný okamžik přesně odměřený délkou mrknutí měla pocit, že je jí zase deset let, sedí na židli, nohama nedosáhne na zem a nesměle šeptá číšníkovi, že si dá ten tekutý sýr s hranolkami, protože neví, co ostatní jídla znamenají.
Proč se tak stydíme za ponožky v sandálech a turka neprodáváme na Václaváku turistům?

Balkonová

Seděla na balkóně a usrkávala rum obalena v namodralém kouři. Četla knížku a poslouchala, jak páteční Praha pomalu utichala, když se lidé po práci vraceli ke svým televizím a pivu za patnáct korun, a když se rozjeli na chatky za městem, aby splynuli s přírodou a vytrhali plevel ze svých bio mrkví nacucaných olovem.Tenhle balkón pro ni byl zvláštní místo. Na chodbě, takže jsi každýmu na očích, ale přesto nikoho nezajímá, co se tam děje. Ve spodních patrech jim přes zábradlí visí sytě červený muškáty, na tom jejím je zprohýbaná kovová síť proti holubům. Je zvláštní pocit, když přes ní pozoruješ okna naproti. Na jednom balkonu pořád visí modrá trička. Přijde jí, že je tam věší schválně, aby ladila se žlutými květinami, které mají vyskládané na parapetu. Nebo tam žijí námořníci?

V rohu stojí vysoká bílá lampa, kterou tu nechal předchozí nájemník, a na zemi je nasráno od holubů. Neuklidnila to. Přijde jí, že se to tam hodí.

Když se snese tma a už není vidět na čtení, baví jí pozorovat, jak se postupně rozsvěcují a zhasinají okna naproti. Co za lidi tam bydlí? Chtěla by znát jejich příběhy. Ale ne ty obyčejné, kterými se každý holedbá v hospodě před kamarády. Chce slyšet ty, co se vypráví pod rouškou tmy, kdy už se posluchačům nemusíš dívat do očí, takže můžeš doufat, že tě nesoudí. A neodsuzují.

Je zvláštní, že na těch krásných balkonech nikdy nikdo nesedí.

Jak se stát hrdinou amerického seriálu

Přemýšlíte, jakým směrem by se měla dál ubírat vaše kariréra? Uvažujete o tom, že se stanete seriálovým hrdinou? Pokud splňujete alespoň polovinu bodů u následujícího seznamu, máte slušnou šanci své přání proměnit ve skutečnost!

  1.  V dětství se vám stalo něco hrozně tragického – zabili vám rodiče nebo unesli sourozence. To vás zasáhlo natolik, že jste celý svůj život obětovali snaze najít pachatele.
  2. Osud je vám ale nakloněn tak málo, že viníky nemůžou být obyčejní kriminálníci, ale lstiví a záludní géniové, za nimiž často stojí mocné organizace.
  3.  Jste v podstatě nesmrtelní.
  4. Navzdory bodu č. 3 se vám často na přelomu června a července stávají závažná, se životem skoro neslučitelná zranění. Přes léto je ticho po pěšine a v září se během týdne dvou zázračně uzdravíte.
  5. Jste buď vtipný, trochu asociální muž se zajímavými dovednostmi (geniální doktor, empat, deduktér…) nebo suchá žena, do které se často zamilovávají podivíni s nejrůznějšími vrtochy.
  6. Ve svém okolí máte někoho velice charismatického a až nadpřirozeně krásného. Na střídačku jste zamilován vy do něj nebo on(a) do vás. Vždy, když už to vypadá, že byste konečně mohli být spolu, stane se něco naprosto nepředvídatelného a krajně nepravděpodobného, a vaše cesty se zase na několik týdnů rozdělí.
  7. Nebojíte se riskovat život a už jste si zvykli na to, že bombu nezneškodníte dřív, než jednu dvě vteřiny předtím, než má vybuchnout.
  8. Ve vážně vypjatých chvílích NIKDY neslyšíte telefon, abyste si všechny problémy mohli pořádně vyžrat.

Kolik bodů ze seznamu splňujete? Měli byste na to stát se hrdinou? Zapomněla jsem na nějaký závažný bod, který do dotazníku musím nutně doplnit?

Co jsem se naučila v … dubnu

  • Při běhu se můžete cítit jako postava ze seriálu.Ta, kterou
    zavraždí někde v roští, aby hlavní hrdinové měli co vyšetřovat.
  • Když už si budete myslet, že život nemůže být o moc jednodušší, Zewa vymyslí splachovací ruličky od toaletního papíru. Ten pocit, kdy ji prostě lupnete do mísy, je k nezaplacení!
  • Google mě opravdu zná – při navigování mi vždycky přidá deseti minutovou rezervu na bloudění.
  • Když budete sousedům otevírat s šedou jílovou maskou na obličej, budou se vás trochu bát.
  • Důvody k tomu mít ráda své poprsí jsou různé. Kamarádka to má třeba takhle: “Já mám svoje prsa ráda… Zakrývají mi břicho.”
  • Když vám při pečení někdo řekne: “No jasně, klidně to tam narvi všechno,” většinou to myslí ironicky. ( Pamatujte si to, když k pusinkám dosypáváte přes půl kila cukru. Zabráníte tomu, aby vám z nich vznikl karamel.)

9 důvodů, proč je dobré být pár dní v nemocnici

Začalo to tím, že mi o víkendu vyskákalo pár pupínků na telě. Žádný velký drama. V pondělí jsem začala připomínat dalmatina a v úterý nefalšovaného indiána. To už mě přimělo ke změně mé filosofie, že tělo si s tím nějak musí poradit samo, a vydala jsem se k doktorovi. Čekala jsem, že si o mně bude myslet, že jsem hypochondr. Naopak se ale rozhodl, že mě chce ještě vidět a musela jsem strávit několik dní v nemocnici.
Ale pobyt v novém prostředí je jak stvořený ke sbírání nových životních poznatků. Takže jsem vlastně byla docela ráda!
Naučila jsem se například, že:
  1. V žádném městě se nebudete cítit jako doma, dokud tam nestrávíte alespoň pár dní v nemocnici. Takže Praho, už i ty jsi oficiálně mým domovem!
  2. Zhubnete. Nemocniční jídlo se nedá pozřít ani při nejlepší vůli.
  3. Poprvé v životě uvidíte východ slunce. Ano, tak brzo vás sestry vzbudí, protože od šesté hodiny ranní už vám krev evidentně nepoteče.
  4. Seznámíte se se spoustou nových lidí. Nic nesbližuje tak jako společné neštěstí.
  5. Čím hůře vypadáte, tím hezčí doktor vás bude ošetřovat. Trochu víc natečte v obličeji a třeba se dočkáte i Ryana Goslinga.
  6. Získáte dobré konverzační téma a univerzální výmluvu. (“Víš, drahý, já jsem to nádobí neumyla, protože jsem se teď vrátila z NEMOCNICE!”)
  7. Nemusíte vybalovat věci, které jste měli o víkendu na chatě. Prostě si je jen převezete do nemocnice. Tomu říkám efektivní využívání času!
  8. Konečně budete mít čas zkotrolovat na Facebooku profily všech vašich známých.
  9. Budete se cítit tak žádaní jako nikdy v životě. Doktoři vás budou přemlouvat, abyste vždycky zůstali ještě o jeden den dýl. Kéž by to tak dělali i přátelé, k nimž chodíte na návštěvu.

Kdy jste naposledy byli v nemocnici vy? A co za skvělé věci jste se dozvěděli?

Co jsem se naučila v … březnu

  • Že jsem celý život držela diety špatně. Kamarádka: “Začala jsem jíst zdravě, takže jsem si k večeři nedala bůček, ale jen lehkou kachnu.”
  • Že modřiny se můžou dělat i z toho, jak neustále vrážíte do vzduchu. Jinak si to prostě neumím vysvětlit.
  • Čas, kdy se muži rozhodnou ostříhat si vlasy, je ten, kdy už je mají moc nadýchané. Tedy alespoň podle mého přítele.
  • Jaro bez řezaných květin je jako hospoda bez řezaného piva.
  • Psací proces je komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát: Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Napíšu tři
    řádky -> Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Smažu,co jsem předtím
    napsala. Repete.
  • Když jeden den v měsíci po ránu dojde káva, jsem ještě schopná to akceptovat. Když se to ale stane dvakrát…

Co za úžasná, život měnící moudra jste se v březnu naučili vy?

Jsou pro vás sídliště jen betonové džungle?

 
Co vidíte, když jdete po nějakém obrovském sídlišti? Panelové králíkárny, rozčilené matky s neposlouchajícími dětmi a vypelichané psy? 
Nebo se od té džungle dokážete oprostit a všímáte si drobných detailů, které vám zvednou náladu? Rozkvetlého stromu uprostřed chodníků, nesměle kvetoucích sedmikrásek, veselého křiku hrajících si dětí, zpěvu ptáků a odlesků slunce v otevřených oknech?
Svět je takový, jaký se ho rozhodneme vidět.
Jak se koukáte vy?

Co jsem se naučila v … únoru

  • Když se chce člověk vyléčit z angíny, musí nosit podprsenku. Mamka: “A musíš mít teplo na prsa!”
    Já: “Neboj, podprsenku nosím.”Mamka: “Vychovala jsem tě dobře.”
  • Že zvolit oblečení, které bude skrývat vaše nedostatky, je snazší než se na první pohled zdá. Kamarádka v tom má jasno: “Tak jsem si na ten ples vzala šaty s takovým výstřihem, aby mi nikdo nekoukal na špeky na břiše.”
  • Pokud by existovala soutěž “Najdi nejprotivnějšího praktického lékaře”, vyhrála bych na plné čáře.
  • Bydlet na okraji Prahy má jednu nespornou výhodu: v metru přečtete opravdu hodně knížek.
  • K novému internetbankingu od mBank by měli začít dávat školení. Strávit
    patnáct minut hledáním předdefinovaných příjemců moc efektivní není.
  • Z tvrdého světla v kabinkách by měla celulitidu i lahev od vína.
  • Mé mladší já vědělo, co dělá, když pro jistotu pilo bílé víno. Na rozdíl
    od červeného nedělá fleky na nových košilích, kabelkách a zdech kaváren.

Co jste se v únoru naučili vy?

9 důvodů, proč je dobré být nemocná

  1. Dospíte veškerý spánkové deficit, který před sebou hrnete už od Silvestra.
  2. Týden se nemusíte starat o žádné domácí práce. Naštěstí nemáte tolik sil, abyste se zabývali tím, že na vás stejně budou čekat. A v ještě větším množství.
  3. Zkouknete všechny díly vašich oblíbených seriálů. Má to jen jednu nevýhodu – Zkouknete všechny díly vašich oblíbených seriálů.
  4. Díky neustálému kašlání si vypracujete fakt dobré břišní svaly.
  5. Seznámíte se se spoustou nových lidí – hlavně, když se narychlo budete snažit sehnat volného praktického lékaře, který by vám před víkendem předepsal antibiotika.
  6. Prokážete si, že vydržíte týden bez kofeinu, alkoholu, nikotinu či jiných návykových látek. A ne, není podvádění, že většinu té doby se oddáváte sladkému spánku.
  7. Zhubnete jedno až dvě kila. A s trochou štěstí je naberete zpátky až po té party, na kterou se brzy chystáte.
  8. Za ty dvě a půl hodiny, co tvrdnete v čekárně, si zvládnete promyslet spoustu věcí. Jak vám je hrozně horko, jak vás nesnesitelně škrábe v krku, jaké lepší procesy byste zavedli do příjmu pacientů, jakou máte zimnici, že ten zázvor by eventuálně taky zabral…
  9. Využijete ÚPLNĚ všechny kusy vaší příborové sady. Koneckonců lopatkou na dort tu lučinu také namažete.
Také si tak užíváte, když jste natolik unavení, že nemůžete vylézt z postele?
Scroll to top