Začalo to tím, že mi o víkendu vyskákalo pár pupínků na telě. Žádný velký drama. V pondělí jsem začala připomínat dalmatina a v úterý nefalšovaného indiána. To už mě přimělo ke změně mé filosofie, že tělo si s tím nějak musí poradit samo, a vydala jsem se k doktorovi. Čekala jsem, že si o mně bude myslet, že jsem hypochondr. Naopak se ale rozhodl, že mě chce ještě vidět a musela jsem strávit několik dní v nemocnici.
Ale pobyt v novém prostředí je jak stvořený ke sbírání nových životních poznatků. Takže jsem vlastně byla docela ráda!
Naučila jsem se například, že:
- V žádném městě se nebudete cítit jako doma, dokud tam nestrávíte alespoň pár dní v nemocnici. Takže Praho, už i ty jsi oficiálně mým domovem!
- Zhubnete. Nemocniční jídlo se nedá pozřít ani při nejlepší vůli.
- Poprvé v životě uvidíte východ slunce. Ano, tak brzo vás sestry vzbudí, protože od šesté hodiny ranní už vám krev evidentně nepoteče.
- Seznámíte se se spoustou nových lidí. Nic nesbližuje tak jako společné neštěstí.
- Čím hůře vypadáte, tím hezčí doktor vás bude ošetřovat. Trochu víc natečte v obličeji a třeba se dočkáte i Ryana Goslinga.
- Získáte dobré konverzační téma a univerzální výmluvu. (“Víš, drahý, já jsem to nádobí neumyla, protože jsem se teď vrátila z NEMOCNICE!”)
- Nemusíte vybalovat věci, které jste měli o víkendu na chatě. Prostě si je jen převezete do nemocnice. Tomu říkám efektivní využívání času!
- Konečně budete mít čas zkotrolovat na Facebooku profily všech vašich známých.
- Budete se cítit tak žádaní jako nikdy v životě. Doktoři vás budou přemlouvat, abyste vždycky zůstali ještě o jeden den dýl. Kéž by to tak dělali i přátelé, k nimž chodíte na návštěvu.
Kdy jste naposledy byli v nemocnici vy? A co za skvělé věci jste se dozvěděli?
May 8, 2014
A taky jsi teď mnohem zajímavější a vzácnější pro své okolí! 🙂
(i když už nejsi napuchlá :))
May 13, 2014
Tak takhle se na to musí. To budu muset praktikovat častěji 🙂
May 9, 2014
Souhlasím s Jankou, jen se slůvkem zmíníš, že jsi v nemocnici a hned máš co dělat, abys stíhala číst esemesky.
Já jsem ve středu jen navštívila v nemocnici malého bratrance, kterému tam doprovod dělal strýc a jelikož mi známá zrovna v tu chvíli volala a já hovor rychle ukončila s tím, že se mi to teď nehodí, že spěchám do nemocnice, a během půl hodiny mě čekalo vysvětlování těm nejbližším, co že jsem to v té nemocnici vlastně dělala.
A mimochodem, jelikož u nás doma nějak nejsme schopni zapojit televizi, já bych si šla na pár dnů lehnout už jen kvůli koukání na tu návykovou bednu 😉
Jinak doufám, že už jsi zdravá a žádné nechtěné ozdoby na těle už nemáš 🙂
May 13, 2014
Bez televize je to stejnak lepší. Taky ji doma nemám a nemůžu si to vynachválit 🙂
May 9, 2014
skvělý článek, vážně jsem se pobavila 🙂 doufám, že už jsi zdravá? mě teď zrovna taky čeká jeden pobyt, ale s myšlenkou na tenhle článek se mi tam bude hned stonat mnohem lépe 🙂
roo.rachel.1987@gmail.com
SOUTĚŽ O ODZNÁČKY A KNÍŽKU
http://rachel-roo.blogspot.cz/2014/04/velka-knizko-placickova-soutez.html
May 13, 2014
Budu na tebe myslet, ať všechno proběhne v pořádku!
May 10, 2014
:DD boží :)) Já jsem naposledy byla před 2,5 lety v porodnici a to je teprve hukot ;))
May 13, 2014
To věřím, že to byl slušný hukot 😀 Ten mě zatím ještě nepotkal 🙂
May 11, 2014
ahahahhaha zase jsem se dobře pobavila. 🙂 Ale nechápu co mají všichni s tím Ryanem Goslingem, mně zas tak boží nepřijde, víc se mi líbí třeba Paul Wesley. 😉
May 13, 2014
Wesley taky není k zahození … ale Gosling je Gosling 🙂
May 13, 2014
Koukám, že ses při svém pobytu taky nenudila 😀 Ale vedeš, psychiatra na mě zatím ještě neposlali 😀